20.09.2025 Budislavické burčákové bublání

>> FOTO ZDE << 

Budislavické burčákové bublání 2025

Letošní ročník BBB (což je moje kódové označení pro Budislavické burčákové bublání) byl opět napínavý do poslední chvíle. Ono naplánovat burčák na konkrétní den a hodinu je loterie. Musí klapnout několik věcí naráz.
Jednak sehnat hrozny, aby byly vyzrálé, zdravé a ne nahnilé, což při obvolávání inzerátů nejde zjistit. A po ujetí nějakých 300-350 kilometrů, kdy jsou sebrané, už není možnost je nevzít, protože ten den už mi nikdo jiné hrozny nesklidí. Dál se musí podařit vylisovaný mošt dobře rozkvasit. Ale zase ne moc rychle, aby v den akce nebyl takzvaně přejetý, čili málo sladký za to s hodně alkoholu. Na to mají profi vinaři řízené kvašení, čili nádoby chlazené/vyhřívané a můžou si udržovat ideální teplotu kolem 15-18°C. Já jsem letos nemusel ani chladit, jen lehce přitopit, teploty byly celý týden ideální.
Pro první hrozny jsem vyrazil už v neděli odpoledne k mému kamarádovi Vláďovi, který má sklep a vinohrad Pod dubňanskou horou mezi Dubňanami a Mutěnicemi. Jelikož probíhá vinobraní a navíc měli v sobotu otevřené sklepy, tak tam byli s partou pomocníků už od čtvrtka až do úterý. Bohužel v tom týdnu tam vydatně pršelo, takže hrozny jsou nalité vodou a k tomu hrozí plísňové choroby. Naštěstí v pondělí po ránu, kdy jsme vyrazili do vinohradu, už vysvitlo sluníčko a během sběru už to bylo na tričko. Hrozny Sauvignonu, které jsem měl domluvené, byly krásně zdravé, jen cukernatost nižší. Moštoměrem jsem změřil 17°ČNM. Těch 100 kg, což jsou čtyři bedny, jsme s Vláďou nasbírali asi za dvě hodiny, zatímco jeho pomocníci sbírali pro něj na víno. Ono by to šlo i rychleji, ale je to starý vinohrad, kde předešlý majitel vysazoval keře jak mu přišly pod ruku, resp. kde co sehnal. Takže v jedné řádce se střídají různé odrůdy a je třeba vybírat a projít velkou část vinohradu.
Abych vytížil auto na plnou kapacitu, tak jsem si přes inzerát domluvil dalších 100 kg hroznů Müller Thurgau v nedalekých Miloticích. Bohužel pán to sbíral sám a navíc taky říkal, že má ty keře roztroušené po vinohradu, takže mi to slíbil až na druhou hodinu. Dal jsem si tedy oběd v Dubňanech, nakoupil zase nějaké věci ve vinařských potřebách a vyrazil na domluvené místo k maringotce u vinohradu. Pán měl nasbíráno dle váhy 85 kg, tak mi ještě domluvil, že mi zbytek dá jeho kamarádka. Popojeli jsme tedy pár set metrů a pár řádek dál, doplnil dva kyblíky, zaplatil a frčel domů.
Dorazil jsem ještě za světla po šesté hodině a hned jsem obě odrůdy pomlel na mlýnkoodstopkovači. Sauvignon šel v barelech do sklepa, kde je nějakých 10°C, aby se pěkně na šlupkách naležel, když byl tak krásně zdravý. Müllerka zůstala v kádi a hned druhý den brzo ráno šla do lisu. Vylisovaný mošt jsem hned zakvasil, všechno narychlo umyl a před jedenáctou opět vyrazil na Moravu, tentokrát do Šakvic u Hustopečí, kde jsem měl domluvených 250 kg hroznů Ryzlinku rýnského. Dorazil jsem tam i s pauzou na oběd a objížďkou před Pelhřimovem v půl čtvrté. Pán to měl připravené, takže jsme to jen přesypali do mých beden, zaplatil jsem a hned jel zpátky do Budislavic.
Dorazil jsem už za šera, takže jsem hrozny pomlel pod umělým světlem a šel spát s tím, že všechno umyji zítra za světla.
Ve středu ráno mě čekalo dvojí lisování. Nejdřív plná káď Ryzlinku, z čehož bylo odhadem 160 l moštu, který jsem hned zakvasil odrůdovými kvasinkami a modlil se, aby do soboty stihl pěkně rozjet. Potom jsem ze sklepa vytáhl dva 50 l barely a vylisoval Sauvignon. Z těch nějakých 50-60 l šla většina do demižonu na víno, kde jsem to nechal spontánně bez přidaných kvasinek rozkvasit. A opravdu krásně se to pomalu rozjelo a v době psaní tohoto textu to krásně kvasí. Zbytek moštu jsem přidal do Müllerky.
Po vylisování nastává ta nejhorší práce - všechno dokonale umýt. Než jsem to udělal a uklidil, už se zase sešeřilo...
Další částí přípravy na sobotní akci je údržba terénu, čili sekání trávy. Díky dostatečné závlaze v předešlém týdnu a hezkému počasí v tomto týdnu to rostlo před očima a prokousával jsem se tím nějakých pět šest hodin.
Ta skutečná příprava začala v sobotu v devět hodin ráno. S Honzou, Štěpánem a Vencou (díky moc za pomoc!) jsme z hasičárny dovezly lavice a stoly, plus pár dalších propriet. Rozkládací stan a gril jsme do stodoly dovezli rovnou při úklidu po pouti, takže stačilo to rozložit, rozestavit na místo a za chvíli bylo hotovo. Na mě pak zbylo jen doladit detaily, jako připravit sklenice, vylepit ceníky, natahat světla, vystrčit poutač k silnici a ve čtrnáct hodin otevřít vrata dokořán a začít vítat první návštěvníky.
Zdeňka vydávala skleničky a čepovala burčák. Kluci se střídali u grilu, kde byl od Honzi naložené vynikající kuřecí, tradiční hermelíny a klobásy, doplněné na zkoušku o oštěpok.
Základem takové venkovní akce je počasí. A letos bylo to nejlepší možné. Sluníčko, teplo, naprostá paráda! Takové štěstí se podaří jednou za několik let. A i díky tomu chodilo hodně lidí. Někteří jen pro burčák s sebou do petky, ale většina posedět na sluníčku a vychutnat si burčák, víno nebo cider. Podle ohlasů návštěvníků byly oba dva druhy dobré. To je vždycky ta největší úleva. Počasí bylo na rozdíl od předešlých let opravdu nadstandardní a i po západu slunce bylo teplo a dalo se sedět. Já sám jsem byl v tričku a kraťasech až do půlnoci. A i díky tomu jsme s největšími vytrvalci u dvou stolů vydrželi sedět a povídat až do dvou hodin do rána. O úspěšnosti a velké návštěvnosti svědčí fakt, že Müllerka večer došla a z Ryzlinku zbylo tak dvacet litrů.
V neděli dopoledne byla ještě možnost vzít si burčák do petky. Nastal úklid, mytí, balení a v pondělí večer odvoz vybavení na uskladnění opět na příští sezónu budislavických akcí.
Děkuji moc všem za pomoc s přípravou a průběhem bublání a hlavně všem, kteří přišli a užili si pěkné podzimní odpoledne a večer.

Michal Jan