V dnešní době se nám stále více do života vkrádá umělá inteligence. Pevně věřím, že je to proto, že nám pomáhá a ne proto, že ta normální, přirozená, lidská, se nám ze života ztrácí. Spousta z nás ji využívá k práci, někdo pro zábavu a myslím, že většina z nás ji, když ji nevyužívá pravidelně, alespoň ji někdy vyzkoušela. Je mi jasné, že pro mladé jsme my, s nižším datem v občance, drobet k smíchu, když jim vyprávíme, jak jsme si informace sháněli v knihovnách, slovnících, časopisech (nemyslím tím komiksy a obrázkové časopisy různých žánrů :-). A asi jim nelze vysvětlit, že i hledání v knize může mít své kouzlo.
I já někdy, buď z lenosti, či zajímavosti, zadám něco pro získání informací od umělé inteligence. Naposledy jsem zadal dotaz: "Jak příjemně strávit sobotní odpoledne a večer." Odpověď přišla okamžitě.
"To záleží na tom, co tě baví (my si s umělou inteligencí tykáme :-)), ale tady je několik různorodých nápadů, jak si příjemně užít sobotní odpoledne a večer – ať už chceš relaxovat, být aktivní, nebo něco mezi tím."
Relax a pohoda
- Piknik v parku – vezmi si deku, něco dobrého k jídlu, knížku nebo reproduktor s oblíbenou hudbou.
- Čtení a pohoda – zajdi si do své oblíbené kavárny nebo si udělej kávový rituál doma a začti se do něčeho inspirativního.
- Wellness a večer – teplá koupel, maska na obličej, svíčky, klidná hudba nebo meditační podcast.
A dál jsem už nečetl. Začal jsem se v duchu sám sobě smát a řekl jsem si, že jsem úplnej trouba (jen v duchu, protože jsem nechtěl slyšet, kdybych to řekl nahlas, jak se mou výjimečně manželka souhlasí) když se ptám umělé inteligence na takové věci. Na něco, co je přece jasné, co každý ví.
Vypnul jsem aplikaci, sebral se a šel mezi lidi. Mezi kamarády, se kterými jsme před hospodou grilovali maso, bavili se spolu, skákali si do řeči, vzájemně si jeden z druhého v dobrém utahovali, probrali kde kdo s kým a proč. Zeptali se na zkušenosti ostatních s tím, s čím si nevíme rady a k tomu ořezávali a jedli moc dobré grilované maso a popíjeli stejně tak dobré pivo. A abychom věděli, jak moc se nám to vše líbilo, cestou domů jsme si vyfotili hodiny na kostele, abychom věděli, jak dlouho je "jít tam na chvíli". Jediná šmouha na večeru bylo to, že kvůli nám se paní hostinská zase pořádně nevyspala, ale snad nám to odpustí.
A tak si říkám, že až budu potřebovat vědět, jak se dostat z Horní dolní do Dolní horní, nebo přesnou vzdálenost Země a Měsíce, pustím si počítač. Ale když budu chtít strávit příjemně čas, půjdu zase mezi lidi, nejlépe kamarády.
V.N.